Galerie čokolády
a miniatury

Na stěnách lodi galerie jsou malby a ručně psané texty o čokoládě. O jejím původu i historii.

Zde se dovíte, jak se pěstuje kakao, jak se vyrábí čokoláda, jaké jsou nároky na kvalitu, ale také, jak většina výrobců čokoládu šidí na úkor spotřebitele…

Zjistíte, jak vypadá i jak chutná pravá, nešizená čokoláda. Součástí expozice o čokoládě je i poctivá čokoláda vyrobená z původní odrůdy kakaovníku a podle starých receptur, jež se blíží původním předpisům používaným v době španělské conquisty a desítky let po ní…

Pravda o čokoládě

Jaký rozdíl je mezi poctivou a nepoctivou čokoládou, skutečnou čokoládou a cukrovinkou, jež se jako čokoláda pouze tváří… Je až neuvěřitelné, co jsou lidé ochotni vložit do úst a myslet si, že si dopřávají tu magickou vzácnost, jež k nám věky spěla od tajemných Olméků, Mayů a Aztéků… O to tragičtější pak je, že to nejhorší, co lze na trhu s čokoládou získat, mnozí takřka plnými hrstmi dopřávají svým dětem…

Dr. Jekyll a Mr. Hyde

Protože skutečná čokoláda obsahuje řadu blahodárných látek a je i vědci všeobecně uznávanou lidskému organismu velice prospěšnou pochutinou a naopak, šizená čokoláda, jež je výrobcem obraná o kakaové máslo, „obohacena“ o palmový olej a pančována dalšími náhražkami, o cukru nemluvě, je naopak lidskému organismu nebezpečnou zničující zbraní. Tyto dvě podoby čokolády dokonale připomínají známé románové postavy doktora Jekylla a pana Hydea.

Je alarmující, že za posledních 10—25 let se v Čechách výskyt obezity mezi dětmi téměř ztrojnásobil. Blahobyt se totiž paradoxně neprojevuje v tom, že bychom sobě a zvláště dětem dopřávali to nejlepší, ale naopak, – tedy alespoň, jde-li o čokoládu – to nejhorší to ovšem v co největší míře…

Na fakt, že jsou lidé ochotni takto nebezpečně šetřit—nešetřit na zdraví svých ratolestí, naskakují všechny největší koncerny čokoládu zpracujícího průmyslu, ale i drtivá většina malých výrobců.

Kruh se uzavírá

Opět u výrobců čokolády a spotřebitele. Pančování čokolády není jediným zdrojem maximalizace zisků čokoládového průmyslu. Je všeobecně známým faktem, že ty největší čokoládové společnosti vlastní v Pobřeží Slonoviny, Ghaně, Mali a Burkina Faso, kakaovníkové plantáže a nakupují i na cizích, jejichž dělníky nejsou zaměstnanci, jak tomuto termínu rozumíme, ale otroci, řečeno přesně v tom významu slova, jak je dobře známe z historie. A opět, je zde i ještě horší fakt: nezanedbatelnou částí těchto otroků jsou děti. Jak v těchto zemích kvete zde obchod s dětmi nezpochybnitelně zdokumentoval dánský investigativec pan Miki Mistrati. On také v současné době ‚sedí na svěděcké lavici‘ soudu ve Spojených státech amerických, proti těm nejznámějším společnostem, které svými výrobky dominují i českému trhu.

Malý výrobce = poctivec

Toto tvrzení nemusí být vždy pravdivé. Většina alespoň českých výrobců, chlubících se kvalitní, tu belgickou, tu švýcarskou, nebo italskou čokoládou, nakupují v uváděných destinacích polotovary – ve kbelících již hotovou čokoládovou hmotu, vyrobenou velkými, či bezejmennými výrobci ze zdrojů, které nejsou dohledatelné. Samozřejmě, že rozhodující je cena. Tuto surovinu pak již jen, ať už s další manipulací, nebo bez, lijí do forem a následně dávají na trh jako tu nejkvalitnější takovou či makovou čokoládu. Tvrzení, že je ‚belgická‘, švýcarská‘ etc., je jen trik…

Ryba smrdí…

Potíž je v tom, že zkorumpovaná evropská legislativa, jež prošla čertí uličkou lobyistů čokoládového průmyslu, je nastavena tak, aby spotřebitel mohl být klamán a výrobce směl manipulovat a podvádět.

Ani procenta nemusejí být zárukou

Hodně lidí, ve snaze kupovat jen to nejkvalitnější, se dívá na procenta napsaná na obalu čokolády. Netuší, že ani 90 % ještě nemusí být zárukou. Je třeba vědět, co ta procenta znamenají. Jestliže výrobce při výrobě odebere třeba polovinu kakaového másla, jež je nepoměrně hodnotnější a také tržně dražší a nahradí je kakaovou sušinou, kupříkladu, může se jeho čokoláda pyšnit devadesátkou na obale, ale bude chutnat jako omaštěné a ochucené živočišné uhlí a spotřebitel byl opět ošizen a výrobce vydělal více…

Dobrá rada nutně nemusí být vždy drahá

Co dělat? Jednoduše a prostě: Posviťte si na značku čokolády. Zjistětě, zda za ní nestojí jeden z oněch velkých výrobců. Nenakupujte čokoládu v supermarketech. Když už musíte, pečlivě čtěte složení a než vložíte do košíku, buďte si jisti, že na 100 % rozumíte tomu, co se tam píše.

Z nákupu čokolády, stejně, jako z její konzumace, si udělejte obřad: ptejte se prodejce na složení čokolády, již vám nabízí, ptejte se sebe, zda máte z něho dobrý pocit; ví ten člověk o čokoládě vůbec něco? Je ochoten zodpovědět bez vytáček každou vaši otázku stran té vzácnosti, za niž jste přišli utratit své poctivě vydělané peníze a hodláte si svou chvilku s čokoládou patřičně užít? Jestli je pro něj čokoláda jen artikl ‚v regálu‘, jeden z mnoha a vy, zákazník, otrava, který ‚mu má dát peníze a odejít‘, patrně ani to co nabízí, nebude oním kouzelným pokladem: skutečnou, poctivou a nefalšovanou čokoládou…

Dáte-li na moje doporučení, zamilujete si čokoládu AJALA, jakmile ji ochutnáte…